Česko má v evropském srovnání jedny z nejpomalejších a nejkomplikovanějších povolovacích řízení. Důsledky vidíme denně: nedostatek bytů a vyšší ceny, zpožďující se veřejné stavby i frustrující nejistota pro obce a investory. Místo kompaktních, dostupných měst se rozlézáme do šířky — a platíme za to náklady na infrastrukturu i čas strávený v dopravě. Kandidáti, které podporuje ČESKO.plus a které společně najdete na kandidátce SPOLU popsali, jak tyto brzdy uvolnit: od zjednodušení stavebního řízení přes podporu hustší zástavby až po konkrétní nástroje pro obce.
Současná situace a srovnání s Evropou
Stavební řízení v České republice patří k nejdelším na světě. Podle mezinárodního srovnání Světové banky z roku 2020 zabralo získání všech povolení v průměru 246 dnů, ale u větších projektů se proces často protáhne na roky. V Praze se běžně uvádí, že od nápadu k realizaci bytového domu může uběhnout i 8–10 let.
Pro srovnání:
- Polsko zvládá schvalování stavebních projektů v horizontu měsíců, což přitahuje investory i developery.
- Německo má delší procesy než Polsko, ale díky digitalizaci a jasné struktuře povolování je celá procedura předvídatelnější.
- Rakousko dokáže díky decentralizovaným pravomocím obcí zjednodušit výstavbu menších projektů, aniž by ohrozilo kvalitu regulace.
Historicky se v Česku na stavební řízení nabalovaly další a další povinnosti. Každý úřad chtěl mít „své slovo“ a výsledkem je dnešní systém, kde je nutné získat desítky stanovisek a souhlasů. Reformy probíhají už léta, ale výsledky jsou zatím vlažné. Digitalizace se rozjíždí pomalu a právní nejistota přetrvává.
Právě proto kandidáti SPOLU v našem dotazníku zdůrazňují, že změna musí být zásadní a nikoli kosmetická: jasné lhůty, digitalizace a méně byrokracie, aby se Česko přiblížilo tempu okolních zemí.
Jak zrychlit a zjednodušit povolování staveb?
Česko má jedny z nejdelších povolovacích procesů v Evropě. To brzdí výstavbu bytů, silnic i podnikatelských projektů. Kandidáti se shodují, že byrokratické překážky je nutné zásadně omezit.
Jiří Daniel Trávníček (ODS, ZLK 20.): „Potřebujeme jeden úřad, jednu žádost a jeden termín, aby všechna stanoviska běžela paralelně, ne po sobě. Klíčem je digitální řízení – vše online a s možností sledovat postup jako balík na poště. Pokud úřad nestihne rozhodnout do šesti měsíců, měla by platit fikce souhlasu. Investor musí hned na začátku vědět, co je možné a co ne, bez výjimek a zbytečných obstrukcí. Je třeba omezit byrokracii, zrušit duplicitní posudky a jasně nastavit odpovědnost úřadů. Kdo způsobí průtah, musí nést následky – občan ani investor nemají platit cenu za chaos státu.“
Jana Černochová (ODS, PHA 1.): „Nejsem v této oblasti expert, ale je jasné, že se musí dotáhnout digitalizace stavebního řízení, které je bolavým místem vlády. V oblasti bytové výstavby je důležité více zmapovat a využít pozemky ve vlastnictví státu a motivovat obce i města k vlastní výstavbě bytů.“
Martin Kupka (ODS, STC 1.): „Klíčem je funkční digitalizace stavebního řízení.“
Jakub Janda (ODS, MSK 5.): „Reforma územního plánování je nezbytná. Je třeba omezit pravomoci těch, kdo dnes celý proces blokují, a nastavit pevné lhůty.“
Petr Medřík (ODS, MSK 25.): „Je nutné zlikvidovat nesmyslnou administrativu a důsledně vymáhat lhůty pro úřady.“
Jan Skopeček (ODS, STC 2.): „Řešením může být například zavedení fikce souhlasu, pokud úřad nerozhodne v přiměřené lhůtě, nebo automatické povolování typizovaných staveb.“
Máme stavět hustěji? Kandidáti o urbánním rozvoji
Urbanisté upozorňují, že rozlézání měst do šířky je drahé a neudržitelné. Hustší zástavba naopak znamená efektivnější infrastrukturu, kratší dojíždění a lepší dostupnost služeb. Kandidáti tuto cestu vesměs podporují.
Petr Šimůnek (ODS, KHK 9.): „Určitě ano. Potřebujeme kompaktnější města, kde se dobře žije a kde je dostupné bydlení i služby.“
Štěpán Slovák (ODS, ZLK 4.): „Rozhodně ano. Hustší zástavba šetří prostor, zlepšuje dostupnost služeb a omezuje dopravní zátěž.“
Jiří Havránek (ODS, STC 5.): „Určitě ano. Větší hustota zástavby je logická cesta, jak zajistit udržitelný rozvoj.“
Václav Panovský (ODS, ÚLK 13.): „Spíše ano. Je třeba posilovat urbánní rozvoj, který dává městům život a dostupnost.“
Jak podpořit obce při rozvoji bydlení a brownfieldů?
Obce dnes narážejí na složitou legislativu a často závisí na dotačních titulech, které jim svazují ruce. Kandidáti nabízejí různé cesty, jak jim dát větší flexibilitu a možnosti.
Jakub Janda (ODS, MSK 5.): „Prioritou musí být infrastruktura – dálnice, bydlení, školy. Bez toho se obce nehnou kupředu.“
Petr Medřík (ODS, MSK 25.): „Stát nemusí sám stavět, ale musí vytvořit podmínky těm, kdo stavět chtějí. Pomohly by kvalitní úvěrové programy, konečně rozjeté P2P projekty a multifunkční čtvrti, aby nevznikala jen sídliště. Inspirujme se v zahraničí – třeba i v americkém Summerlinu. Nepostavíme poušť v Nevadě, ale něco z toho přenést k nám bychom měli zkusit.“
Jiří Daniel Trávníček (ODS, ZLK 20.): „Obce musejí dostat zvýhodněné podmínky a daňové pobídky, aby mohly samy rozvíjet brownfieldy i dostupné bydlení.“
Jana Černochová (ODS, PHA 1.): „Jednou z věcí, která brzdí například hlavní město, je nejasná legislativa a zdlouhavé procesy. To je třeba zjednodušit.“
Martin Kupka (ODS, STC 1.): „Snazší využití brownfieldů – rychlejší proces povolování, jasnější pravidla.“
Jan Skopeček (ODS, STC 2.): „Nejlépe zrušit nejrůznější složité dotační tituly, které obcím svazují ruce.“
Mikuláš Halás (ODS, PHA 19.): „Tam, kde to dává smysl, jsem zastánce PPP projektů. Pokud je problém na straně státu nebo obce, je potřeba zjednodušit proces a umožnit státu snadněji poskytovat pozemky pro výstavbu.“
Shody a rozdíly mezi kandidáty
Na čem panuje shoda:
- Zjednodušit a zrychlit: jeden odpovědný úřad, jasné lhůty, digitální řízení.
- Kompaktnější města: hustší zástavba jako cesta k dostupnějšímu bydlení a nižším nákladům na infrastrukturu.
- Silnější obce: víc nástrojů, méně dotační byrokracie, předvídatelné podmínky pro investory.
Kde se liší důrazy:
- Nástroje tlaku na stát: někdo sází na povinné lhůty, jiný přidává i fikci souhlasu.
- Financování rozvoje: část preferuje úvěry a daňové pobídky, jiní chtějí hlavně odstranit dotační složitost; někde dává smysl PPP.
- Zahušťování: téměř všeobecná shoda, ale s upozorněním, že musí držet krok školy, MHD a veřejný prostor.
Často kladené otázky (FAQ)
Co přesně znamená „jeden úřad, jedna žádost“?
Aby stavebník nemusel obíhat desítky institucí. Jedno kontaktní místo si vyžádá všechna stanoviska a v zákonné lhůtě rozhodne.
Jak funguje fikce souhlasu?
Pokud úřad neodpoví v termínu, považuje se jeho stanovisko za souhlasné. Je to pojistka proti nečinnosti, ne náhrada kvalitního posouzení.
Proč je hustší zástavba levnější na provoz?
Kratší sítě i kratší vzdálenosti — voda, elektřina, MHD i školy obslouží víc lidí na menším území. Méně kilometrů znamená nižší provozní náklady.
Znamená zahušťování horší životní prostředí?
Naopak — dobře navržená hustota přináší víc zeleně „u lidí“, kratší cesty pěšky, méně aut a lepší mikroklima díky promyšleným ulicím a stínu.
Jak pomoci obcím bez dalších dotací?
Stabilní úvěrové programy, daňové pobídky pro projekty veřejného zájmu a zrychlené povolování pro brownfieldy. Dotace mají cílit na výjimečné případy, ne být jedinou cestou.
Kdy dává smysl PPP?
Když se spojí veřejná potřeba (škola, parkovací dům, dopravní stavba) s dlouhodobým příjmem nebo úsporou nákladů a soukromý partner umí projekt dodat rychleji a efektivněji.
Výběr zajímavých odpovědí
Jiří Daniel Trávníček (ODS, ZLK 20.): „Potřebujeme jeden úřad, jednu žádost a jeden termín, aby všechna stanoviska běžela paralelně, ne po sobě. Klíčem je digitální řízení – vše online a s možností sledovat postup jako balík na poště. Pokud úřad nestihne rozhodnout do šesti měsíců, měla by platit fikce souhlasu. Investor musí hned na začátku vědět, co je možné a co ne, bez výjimek a zbytečných obstrukcí. Je třeba omezit byrokracii, zrušit duplicitní posudky a jasně nastavit odpovědnost úřadů. Kdo způsobí průtah, musí nést následky – občan ani investor nemají platit cenu za chaos státu.“
Petr Šimůnek (ODS, KHK 9.): „ Potřebujeme kompaktnější města, kde se dobře žije a kde je dostupné bydlení i služby.
Petr Medřík (ODS, MSK 25.): „Obce nepotřebují, aby za ně stát stavěl. Potřebují kvalitní úvěrové programy a stabilní podmínky, které jim umožní investovat.“
Jana Černochová (ODS, PHA 1.): „Jednou z věcí, která brzdí například hlavní město, je nejasná legislativa a zdlouhavé procesy. To je třeba zjednodušit.“
Martin Kupka (ODS, STC 1.): „Snazší využití brownfieldů – rychlejší proces povolování, jasnější pravidla.“
Závěr
Pokud chceme dostupnější bydlení, rychlejší veřejné stavby a atraktivní města, musíme zjednodušit povolování, podpořit kompaktní rozvoj a dát obcím skutečné nástroje. Přesně tímto směrem míří návrhy našich kandidátů: od „jednoho razítka“ a digitální stopy přes pevné lhůty až po úvěrové programy, daňové pobídky a chytré PPP.
Kandidáty, jež toto řešení prosazují a které podporuje ČESKO.plus, společně najdete na kandidátce SPOLU.