Zdanění práce v Česku patří mezi nejvyšší v Evropě a dlouhodobě snižuje čisté mzdy i konkurenceschopnost firem. Kandidáti, které podporuje ČESKO.plus a kteří společně kandidují na kandidátce SPOLU, proto dostali čtyři otázky: Jak vnímají současné zdanění práce? Podporují možnost opt-outu ze sociálního pojištění? Jsou pro snížení zdanění práce? A jak by kompenzovali případné výpadky v rozpočtu? V jejich odpovědích se opakují jasné linie – daně a odvody jsou vysoké, opt-out část kandidátů podporuje, jiní varují před riziky, a shoda panuje na tom, že kompenzace musejí přijít hlavně formou úspor, digitalizace a zeštíhlení státu.
Proč je zdanění práce v Česku problém
Česká republika dlouhodobě patří mezi země s vysokým zdaněním práce. Zaměstnanci odvádějí daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění, zatímco zaměstnavatelé přispívají dalšími více než 30 % k superhrubé mzdě. Výsledkem je, že rozdíl mezi tím, co stojí zaměstnavatel, a tím, co dostane zaměstnanec na účet, je jeden z nejvyšších v EU.
Podle údajů OECD se tzv. „daňový klín“ v Česku pohybuje kolem 43 %, což nás řadí mezi nejzatíženější státy v Evropě. Pro srovnání – v Polsku je daňový klín přibližně 35 %, na Slovensku kolem 39 %. To znamená, že český zaměstnanec má po odečtení všech odvodů k dispozici menší podíl své mzdy než jeho kolegové v okolních zemích.
Vysoké zdanění práce má několik negativních dopadů:
- snižuje čisté příjmy domácností a kupní sílu obyvatel,
- demotivuje firmy k zaměstnávání a podporuje švarcsystém,
- zhoršuje konkurenceschopnost české ekonomiky,
- vytváří tlak na přesun části příjmů do šedé ekonomiky.
Debata o zdanění práce proto není jen technickou otázkou daňového mixu, ale jedním z klíčových faktorů, které určují budoucí prosperitu země.
Jak kandidáti vnímají zdanění práce v Česku
Shoda mezi kandidáty je zřejmá – daňově-odvodové zatížení práce vnímají jako příliš vysoké. Zároveň upozorňují, že systém je složitý, nespravedlivý a někdy motivuje k obcházení pravidel.
Jiří Daniel Trávníček (ODS, ZLK 20.): „Nesmyslně vysoké, motivující k přechodu na švarcsystém nebo k pobírání části mzdy ‚na ruku‘. Zdanění práce by se mělo snížit, ale zároveň by si lidé měli sami investovat na stáří.“
Karel Souček (ODS, JMK 9.): „Zdanění práce v Česku je enormní.“
Petr Medřík (ODS, MSK 25.): „Blbě nastaveno. Demotivuje jak zaměstnance, tak i podnikatele, kteří jsou perzekuovaní za snahu a aktivitu.“
Jakub Ozaňák (ODS, ÚLK 5.): „Ve srovnání s Evropou nemáme nejvyšší zdanění práce – Německo či severské státy jsou výrazně výš. Problém Česka je ale jinde: vysoké odvody hlavně u nižších a středních mezd, složitý systém a malá motivace pracovat více. Proto potřebujeme daně a odvody zjednodušit a snížit tak, aby se poctivá práce opravdu vyplácela.“
Jan Kmínek (ODS, ÚLK 20.): „Je vysoké. Ale se současnými výdaji státu nelze příliš uvažovat o nějakém snížení. Sloučil bych nicméně odvody za zaměstnance a zaměstnavatele do jednoho. Ať zaměstnanec přesně vidí, že všechno jde z jeho hrubé mzdy.“
Tomáš Šalamon (ODS, STC 24.): „Daně nejsou nikdy tak nízké, aby se nedaly ještě snížit. Ale upřímně, když se člověk podívá do zahraničí, uvidí, že by to tu mohlo být i daleko horší.“
Opt-out ze sociálního pojištění: svoboda volby, nebo riziko?
Možnost vystoupit ze státního důchodového systému a spořit si samostatně by byla zásadní změnou. Pro některé kandidáty je to především otázka svobody a odpovědnosti, jiní naopak upozorňují na riziko oslabení solidarity a destabilizace veřejných financí.
Vojtěch Langr (ODS, PAK 8.): „Podporuji. Lidé musí mít možnost si sami rozhodnout, jak se zajistí na stáří.“
Jiří Daniel Trávníček (ODS, ZLK 20.): “Opt-out je férový způsob, jak dát lidem více svobody a motivace.“
Renáta Zajíčková (ODS, PHA 7.): „Možnost opt-outu dává smysl, ale musí být nastavena jasná pravidla, aby to nerozvrátilo důchodový systém.“
Martin Kupka (ODS, STC 1.): „Spíše nepodporuji. Riziko je příliš velké, oslabilo by to solidaritu a stabilitu systému.“
Dominik Kolder (ODS, MSK 7.): „Raději ne. Obávám se, že by se tím vytvořily ještě větší nerovnosti.“
Václav Panovský (ODS, ÚLK 13.): „Určitě ne – důchodový systém je založený na solidaritě. Opt-out by ho mohl podkopat.“
Jsou kandidáti pro snížení zdanění práce?
V této otázce panuje mezi kandidáty největší shoda. Většina se staví za snížení zdanění práce – ať už z důvodu vysokých sociálních odvodů, slabé konkurenceschopnosti nebo kvůli tomu, že lidem zůstává příliš málo z výplaty. Někteří k tomu připojují i důležité podmínky a upozornění.
Jakub Janda (ODS, MSK 5.): „Určitě ano – hlavně v oblasti sociálních odvodů.“
Štěpán Slovák (ODS, ZLK 4.): „Jsem pro snížení zdanění práce. Je šíleně vysoké a jeho snížení je naprostou nutností.“
Mikuláš Halás (ODS, PHA 19.): „Ano. Přál bych si, aby lidem nakonec v peněžence zůstalo více.“
Michal Slavík (ODS, OLK 8.): „Určitě. Zdanění je velmi vysoké. Naopak snížení je cestou, jak podpořit pracující i firmy.“
Jan Kmínek (ODS, ÚLK 20.): „Spíše ne. Se současnými výdaji státu nelze očekávat rychlé snížení.“
Karel Haas (ODS, PAK 2.): „Spíše ano. Ale jen pokud budou provázeny razantními úsporami na straně státu.“
Jiří Havránek (ODS, STC 5.): „Snížení podporuju, ale na daňový mix se musíme dívat komplexně.“
Martin Kupka (ODS, STC 1.): „Příliš vysoké – snížení je správná cesta.“
Jak kompenzovat výpadky ve státním rozpočtu?
Pokud by došlo ke snížení zdanění práce, je nutné najít zdroje, které by pokryly chybějící příjmy. Kandidáti se shodují především na nutnosti úspor, digitalizace a omezení dotací.
Jiří Daniel Trávníček (ODS, ZLK 20.): „Snížení zdanění práce musí být kryto hlavně na výdajové straně a odstraněním výjimek, ne novými daněmi. Cíl je jasný: víc práce, víc investic, vyšší růst – a část se pak vrátí i na příjmech díky dynamice ekonomiky. Výrazné zeštíhlení státního aparátu umožní i využití umělé inteligence.“
Martin Kupka (ODS, STC 1.): „Úpravou daňového systému jako celku.“
Petr Medřík (ODS, MSK 25.): „Výpadky ve státním rozpočtu bych kompenzoval například osekáním nesmyslných dotací a omezením nákladného provozu státu, kdy mnohé úřední aparáty jen duplikují svou činnost. Toto do nemalé míry můžeme nahradit kvalitní digitalizací – a tím se vlastně vracíme zase na začátek.“
Jan Skopeček (ODS, STC 2.): „Výpadky ve státním rozpočtu bych kompenzoval škrty na výdajové straně – tak, že vytknu kapitoly prioritní, například obranu, a ostatní ministři budou mít za úkol určité procento ušetřit. Jinak výdajovou stranu konsolidovat nezvládneme.“
Karel Haas (ODS, PAK 2.): „Výpadky ve státním rozpočtu bych kompenzoval razantními úsporami na straně českého ‚byrokratického deep state‘, který bohužel naše vláda nedokázala zásadním způsobem ořezat.“
Petr Sokol (ODS, OLK 2.): „Hospodářským růstem.“
Tento výčet ukazuje, že cesta vede spíše přes reformy státní správy a efektivnější hospodaření než přes zvyšování jiných daní.
Často kladené otázky (FAQ)
Proč je zdanění práce v Česku tak vysoké?
Protože kromě daně z příjmu odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel vysoké sociální a zdravotní odvody, které tvoří velkou část celkové zátěže.
Co je opt-out ze sociálního pojištění?
Možnost vystoupit z povinného důchodového systému a spořit si samostatně, například přes investiční produkty. Znamenalo by to více svobody, ale i více rizika.
Jaké jsou přínosy snížení zdanění práce?
Vyšší čisté mzdy, větší konkurenceschopnost firem a menší tlak na obcházení systému.
Kde vzít peníze při nižších odvodech?
Podle kandidátů hlavně v úsporách, digitalizaci, omezení dotací a efektivnějším fungování státu.
Výběr zajímavých odpovědí
Jakub Ozaňák (ODS, ÚLK 5.): „Ve srovnání s Evropou nemáme nejvyšší zdanění práce – Německo či severské státy jsou výrazně výš. Problém Česka je ale jinde: vysoké odvody hlavně u nižších a středních mezd, složitý systém a malá motivace pracovat více. Proto potřebujeme daně a odvody zjednodušit a snížit tak, aby se poctivá práce opravdu vyplácela.“
Tomáš Šalamon (ODS, STC 24.): „Daně nejsou nikdy tak nízké, aby se nedaly ještě snížit. Ale upřímně, když se člověk podívá do zahraničí, uvidí, že by to tu mohlo být i daleko horší.“
Renáta Zajíčková (ODS, PHA 7.): „Možnost opt-outu dává smysl, ale musí být nastavena jasná pravidla, aby to nerozvrátilo důchodový systém.“
Štěpán Slovák (ODS, ZLK 4.): „Jsem pro snížení zdanění práce. Je šíleně vysoké a jeho snížení je naprostou nutností.“
Jan Skopeček (ODS, STC 2.): „Výpadky ve státním rozpočtu bych kompenzoval škrty na výdajové straně – tak, že vytknu kapitoly prioritní, například obranu, a ostatní ministři budou mít za úkol určité procento ušetřit. Jinak výdajovou stranu konsolidovat nezvládneme.“
Závěr
Z odpovědí je zřejmé, že kandidáti, které podporuje ČESKO.plus, a které společně najdete na kandidátce SPOLU, považují snížení zdanění práce za prioritu. V otázce opt-outu se jejich postoje liší, ale v jednom se shodují – český stát musí být efektivnější, štíhlejší a méně zatěžující pro občany i podnikatele.