KOMENTÁŘ RADIMA IVANA | Nacházíme se v době ekonomické krize. V každé krizi je nejlepším řešením zvýšit příjem. Můžeme zvyšovat daně firmám i lidem, ale co kdybychom se zaměřili na zcela zásadní a základní věc? Co kdyby nás bylo jednoduše více? Více lidí v produktivním věku rovná se více peněz na provoz a investice.
Česká republika za posledních 20 let navýšila svoji populaci o 9 % obyvatel (2001 vs 2021), v roce 2021 však zapříčinil nárůst obyvatel příchod lidí z Ukrajiny, téměř 4 % obyvatel. Pro srovnání – Británie za stejné období měla nárůst obyvatel 14 %.
Dlouhodobě táhne populační růst především migrace, proto dnes budu hovořit pouze o ní. Všechny průmyslové svazy dlouhodobě volají, že Česku chybí jak kvalifikovaní pracovníci, tak dělníci či zaměstnanci ve službách. Válka na Ukrajině zapříčinila to, že sem nárazově přišlo téměř 400 000 lidí. Když budu parafrázovat bývalou německou kancléřku Angelu Merkel: „Zvládli jsme to.“ Naším cílem však musí být navýšení populace na 12 milionů lidí. Česká republika je osmá nejbezpečnější zemí na světě, to je naše konkurenční výhoda v této bezpečnostně pohnuté době.
Po 24. únoru byla naše země vystavena uprchlické krizi a všem, kteří se v rámci státního aparátu podíleli na přijetí ukrajinských migrantů, patří velké poděkování, odměna, metál. S lidmi z Ukrajiny máme u nás dlouhodobě dobrou zkušenost, ostatně každý potkává příslušníky tohoto národa ve své oblíbené restauraci, ve svém oblíbeném barberu nebo v hotelu na recepci. Žádný problém. Věřím, že u nás tito lidé zůstanou, budou zde bydlet, platit daně, posílat děti do školy a utrácet zde i své vydělané peníze. Příchozí pracovníci s sebou nesou ještě jednu výhodu, a to sice, že se nacházejí v produktivním věku, tím pádem budou pozitivně ovlivňovat důchody.
Nemůžeme opomenout, že budou posílat peníze zpátky na Ukrajinu, a tím budou zlepšovat ekonomické postavení svých rodin ve své domovině. Nejlepší pomoc, kterou můžeme válkou postižené zemi poskytnout. Ostatně remitence jsou pro Ukrajinu klíčové při její obnově a rozvoji. Kromě toho, že jsme si jako ČR udělali dobré jméno a budeme těžit z našich dobrých vztahů s ukrajinskými partnery, tak především nalezneme další odbytiště pro naše zboží a služby (stavebnictví, zbrojařství, energetika). Řekněme si to otevřeně, Česká republika na válce vydělává a je to v pořádku, protože na ní prodělává Rusko.
Jenom na okraj. Je zajímavé, jak se Česká antiislamská scéna přeměnila během pár let na českou proruskou scénu, přitom Rusko je největší evropskou muslimskou zemí. V Rusku je cca 20 milionů muslimů různých národností. Jsou to lidé v Čečně, Dagestánu a také je to spousta ekonomických migrantů ze Střední Asie.
Mezinárodní organizace pro migraci (IMO), která vydává pravidelně World Migration Report, nám může poskytnout určitý návod, kde bychom jako Česká republika měli brát další pracovníky, kteří si zvládnou navyknout našemu způsobu života. Opravdu si nemyslím, že jsme vyčerpali všechny možnosti a zdroje v rámci příchozích ekonomických migrantů a museli bychom stavět imigrační centra pro migranty z afrických zemí a učit je našemu způsobu života. Tam zatím na rozdíl od Británie nejsme.
Nabízí se nám však post-sovětský prostor, který má s námi společnou historii a kvůli vlivu sovětské správy země a způsobu života nám je poměrně blízký.
Středoasijský prostor se stal cílem ruských misí už v druhé polovině 19. století. Do té doby zde existovaly chanáty a emiráty, nejvýznamnější státní útvary byly Konkandský chanát a Bucharský emirát, které byly sice po dobití ze strany carského ruska kvazi nezávislé, ale carské Rusko v nich drželo svoji moc pevně. Během první světové války se místní muslimové pokusili o nezávislost, ale ta byla po bolševické revoluci definitivně potlačena.
Ve Střední Asii došlo od nástupu bolševiků ke kompletní likvidaci tehdejších mocenských struktur a vzniku tehdejších svazových republik. Ty byly vytvořeny „od stolu“ v Moskvě a vůbec nerespektovaly etnické rozložení obyvatelstva. Vznikly tak středoasijské republiky v podobě a s územím, jak je známe dnes. Bylo to preventivní opatření proti tomu, aby se opět zformovala muslimská revolta.
Ve Střední Asii žili muslimové od 8. století. Podle toho, zda byli usedlí, nebo kočovní, je sovětská byrokratická moc označila za Uzbeky, Kyrgyze či Tádžiky. Sověti vytvořili jednotlivé jazyky a celou mytologii uměle vytvořených národů.
Sověti dokázali během období vlády ve Střední Asii dokonali sekularizovat společnost a potlačit vliv náboženství. Vliv náboženství na život v republikách Střední Asie navíc potlačili i novodobí autoritativní prezidenti středoasijských republik, kteří budovali po pádu železné opony především svůj kult osobnosti. Alláh byl prostě až na druhém místě za „tatíčkem“ prezidentem. Kromě tádžické občanské války nedošlo k většímu konfliktu, do kterého by se zapojili islamistické organizace (Tálibán, Al-Káida).
Ve středoasijských republikách se samozřejmě prosadil i ruský jazyk, který je dodnes ve všech zemích oficiálním nebo polooficiálním jazykem. V Kazachstánu jím hovoří 89 % obyvatel. Používání slovanského jazyka je další z predispozic toho, že by ti tito lidé neměli problém s adaptací v našem prostoru.
COVID a Válka? Příležitost pro nás
Podle posledního reportu o migraci došlo k radikálnímu propadu ekonomické migrace pracovníků ze Střední Asie směrem do Ruska, způsobila to pandemie a ekonomická krize. Došlo k poklesu reálných mezd, ale také hodně pracovníků přišlo o práci. Pro tento region jsou remitence klíčovým zdrojem ekonomického rozvoje. Dá se očekávat, že k dalšímu poklesu dojde z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině, ekonomickým sankcím a z důvodu prohlubující se ekonomické krize v Rusku.
Česká republika se rozhodně zapojí do obnovy Ukrajiny a k tomu bude rovněž potřebovat pracovní sílu. V kombinaci s nedostatkem pracovní síly u nás by právě středoasijský region mohl být zdrojem nových pracovníků pro české firmy. Česká republika by měla rozvíjet bilaterální vztahy s jednotlivými středoasijskými republikami.
Samozřejmě chápu, že se jedná často o hybridní a bizarní režimy, nicméně berme to tím pohledem, že chceme oslabit našeho geopolitického soupeře – Rusko – a přitom můžeme získat pracovní sílu či odbytiště pro naše produkty a naopak zdroj tolik potřebného plynu. Ostatně region Střední Asie by měl být geopolitickým cílem Evropské unie, je to region, kde se kromě Ruska snaží dlouhodobě prosadit i Čína. Mějme lepší vztahy se Střední Asii, než s ní má Rusko či Čína.
Samozřejmě existují i hrozby, jaké by mohli pracovníci z těchto zemí způsobit. V těchto zemích je větší kriminalita, pro příklad počet znásilněných na 100 000 obyvatel je zhruba 3x větší než u nás. Další hrozbou může být i stav realitního trhu v Česku, který kvůli pomalé výstavbě je nedostatečný. V naší iniciativě ČESKO.plus dlouhodobě voláme po zrychlení stavebního řízení, redukci norem a reformě stavebního zákona.
Ideální čas pro reformu byl na začátku války, nicméně i teď je reforma potřeba. Vláda se chystá přesunout až 70 000 Ukrajinců z dočasných ubytovacích kapacit a musí je mít kam dát. Je mi jasné, že nepostavíme lusknutím prstu stovky tisíc bytů, ale dělejme vše pro to, ať můžeme alespoň překolaudovat nebytové prostory zpět na bytové. Na spoustě míst, kde byly byty a jsou nyní kanceláře, to zpětně nejde právě kvůli normám. Baťa chtěl stát pro 40 milionů lidí, zkusme pro začátek udělat aspoň 12 milionů.