Skip to main content

KOMENTÁŘ RADIMA IVANA | Netušil jsem, že se v tomto volebním období dočkám situace, kdy budu muset hájit živnostníky proti sociálnímu svědomí vlády Petra Fialy – KDU-ČSL. Další nápad z lidovecké dílny musím okomentovat. Musím varovat před potenciální chybou, považuji to za svoji povinnost vůči živnostníkům. Na tento a podobné nápady vláda opravdu nesmí přistoupit.

Mládkovi paraziti

Živnostníci odvádějí méně než zaměstnanci. Tuto větu jsme mohli slyšet v historii samostatné České republiky mnohokrát. Živnostníky za parazity zvládl označit socialistický ministr Jan Mládek a sklidil za to neuvěřitelnou kritiku. Nikdy se mu srovnat odvody mezi zaměstnanci a živnostníky nepodařilo a nevidím jediný důvod k tomu, aby se to mělo podařit teď.

Je samozřejmě pravdou, že živnostníci do systému odvádějí méně prostředků, nicméně musíme si uvědomit, že nezatěžují stát po jiných stránkách. Každý živnostník se stará o své živobytí, nemá nárok na nemocenskou, dovolenou, mateřská a další sociální vymoženosti tohoto státu. Mnoho živnostníků odvádí pouze povinné minimum. Samozřejmě nepopírám, že někteří živnostníci si správně nespoří na důchod, ale rozhodně přínos toho, že jsou tu lidé, kteří se dokáží o sebe postarat, se státu násobně vrací. Nezatěžují tolik jeho infrastrukturu.

Ministerstvo sociálních věcí (schválně z jeho názvu dávám pryč slovo práce) argumentuje možné zvýšení odvodů tím, že se do důchodového věku dostávají lidé, kteří si nenašetřili na důchod. Stát má být ten, který je teď má vyššími odvody zachránit.

Tohle je naprosto prázdný a falešný argument. Samozřejmě je špatně, že si někteří živnostníci nenašetřili, ale je to jejich rozhodnutí. Za to nemohou být trestáni ti, co to dělají nebo teprve dělat budou. V případě většího počtu nezajištěných lidí jsem ochoten připustit navýšení jejich důchodu i přes to, že odváděli do systému méně. Proč? Protože když se podíváme, o jaké ročníky se jedná, jsou to lidé, kteří začali se živnostničením po revoluci ve svých cca 30 letech. Můžeme vzít v potaz, že tzv. budovali kapitalismus a zpětně je nějakým způsobem zvýhodnit, ale to je vše. Lidé, kteří mají živnostenské oprávnění celý svůj aktivní život, už žádný bakšiš od státu dostat nesmí ani v případě, že si nenašetřili.

Řešení, které navrhuje ministerstvo, tedy zvednout o 60 % odvody na zdravotní a sociální pojištění, pokládám za mimořádně nebezpečné. Stát je nejhorší správce a neumí se starat ani o důchody. Je falešná iluze, že toto navýšení zachrání náš průběžný důchodový systém. Naopak ambicí státu musí být, aby změnil současné paradigma, tedy že se stát stará o důchodce. Musíme změnit fakt, že příjem z důchodu tvoří více než 90 % příjmu lidí v důchodovém věku. Živnostníci v mém věku se samozřejmě nespoléhají na státní důchod a investují volné prostředky průběžně do privátních investičních nástrojů.

Nárok na penzijní dávku

Celé debatě o důchodech chybí ale úplně jiný motiv, a to sice, že stát vůbec nemá co ohraničovat, kdy člověk odejde do penze. Proč? Protože odchod do důchodu je pouze termín pro vznik nároku na penzijní dávku. Odejít do penze mohou lidé, kdy chtějí, akorát musí mít plán a urputnost ho naplňovat. Klidně ať přestanou s prací zítra, když na to mají. Stát by měl být od toho, že bude více lidí motivovat vzdát se státního důchodu a zajistit se na penzi sám. Současný návrh jde opačným způsobem, i lidé, kteří se zvládli zajistit na důchod po svém, by museli přistoupit na to, že se jim o penzijní almužnu postará stát.

Kromě toho by skokové zvýšení o 60 % znamenalo faktický konec živnostníků v Čechách. Mladí lidé by neměli absolutně žádnou motivaci zkusit podnikat. Ostatně už teď musí od prvního dne řešit, jak zaplatí odvody a když první rok nevydělají dostatek prostředků, končí s dluhem na sociálním a zdravotním pojištění. V Česko.plus jsme navrhovali naopak v prvním roce podnikání snížit platbu sociálního pojištění na nulu.

Jak z toho ven?

Většina lidí v mém věku už dávno ví, že je žádný státní důchod, ze kterého by přežili, nečeká. Tohle by si i ostatní politici měli uvědomit a měli by začít pracovat na tom, že lidem dáme možnost si na důchody naspořit.

Dovolím si využít debatu o tom, že by se měly příspěvky do zdravotního a sociálního systému srovnávat. Srovnávejme, ale směrem dolů. Ulevme zaměstnancům, kteří dnes mají svoji práci zdaněnou více než 40 % a snižme toto zdanění klidně na 25 %. Samozřejmě, způsobí to obrovský výpadek v rozpočtu, ale pak se dívejme, kde bychom ty peníze mohli v dlouhodobém horizontu do rozpočtu dostat. Pokud toto provedeme, bavme se klidně o zvýšení majetkových daní.

Pokud chceme, aby se lidi o sebe postarali, pak jim musíme dát možnost se naučit spořit, investovat, diverzifikovat a mít schopnost posoudit potenciální rizika. To nezvládneme, když nebudou mít dostatek peněz. Úspory jsou u nás třetinové oproti západním zemím, tímto opatřením bychom dostali další kapitál mezi lidi. Samozřejmě pracujme na vzdělání a finanční gramotnosti. To však jde vždy naučit pouze v praxi a s reálnými penězi, žádná desková hra nebo sebelepší kantor nenahradí trvalý příkaz na vašem bankovním účtu směrem k vybranému investičnímu instrumentu.

Dnes může mít základní povědomí o investování a zajištění se na důchod opravdu každý. Na internetu existuje celá řada strategií, jak začít investovat, spousta podcastů a videí, kde jsou různá doporučení. Samozřejmě je fajn se spolehnout na odborníka, nicméně už v tu chvíli musí člověk mít povědomí o tom, do čeho budou jeho peníze vloženy.