Jak může zvýšení maximální nezdanitelné částky výdělků studentů pomoct přetvořit ekonomiku a posunout ji do budoucnosti
Jsem studentem střední školy a zažil jsem již vícero brigád. Vadí mi však aktuální částka 10 000 Kč jako maximální nezdanitelná částka výdělku z brigády. 10 000 vydělá průměrný brigádník ani ne za 10 dní, a co si budeme nalhávat, většina brigádníků například ve středoškolském věku stráví na brigádě víc než jen 20 dní z celkových 62 dnů letních prázdnin (pokud jste student základní či střední školy, vysokoškoláci mají prázdniny zpravidla delší). Hranice 10 000 kč tu je již od roku 2012, od té doby se však hodnota peněz změnila (konkrétně snížila) téměř o 50 %. Proto si tedy myslím že by se tato částka měla průběžně zvyšovat. Do roku 2020 to ještě nebyl takový problém, ale jakmile se v průběhu roku 2021 začala rozjíždět inflace ve znatelně vyšších číslech a dosáhla svého rekordu od vzniku samostatné České republiky, začal to být větší problém.
Pro srovnání v Německu je tento limit za rok 10 908 EUR, tedy zhruba 22 tisíc Kč a ve Velké Británii je to 1042 liber za měsíc, tedy 29 tisíc Kč. Tyto státy jsou však bohatší a i mzdy jsou zde mnohem vyšší. Když tedy srovnám limity maximálních nezdanitelných částek výdělků studentů s průměrnou mzdou tak je na tom ČR sice hůře než tyto dva státy, které jsem zmínil, ale ta odchylka není velká. Zohlednit však musíme to, že Česká republika se svou vlastní měnou dosahuje dlouhodobě vyšší inflace než tyto dvě země s eurem a librou, tedy stabilnějšími měnami. Studenti mají pak v ČR znatelně svízelnější situaci (z vícero důvodů, jako jsou například problémy s bydlením), jsou nuceni bojovat za svou finanční nezávislost v důsledku erodování kupní síly. Proto soudím, že by bylo přínosné zvýšit tento limit a usnadnit tím studentům jejich pozici. Mimo to se dají nalézt i další pozitiva, jež to může přinést. Nejde o výběr daní, ale o signál mladým lidem, že má smysl snažit se postarat sám o sebe.
Podpora vzdělávání – pro studenty bude jednodušší skloubit studium s prací, což může vést k nárůstu studentů vysokých škol. Což je žádoucí, ČR je totiž jednou z posledních zemí v EU v podílu lidí s vysokoškolským vzděláním. Zvýšení podílu lidí s vysokou školou má totiž pozitivní vliv na kvalifikaci pracovní síly a konkurenceschopnost země.
Dalším pozitivem, které mnoho lidí nemusí napadnout je snížení závislosti na rodinné podpoře a vládních sociálních dávkách ze strany mladých lidí a zvýšení tak jejich nezávislosti (průměrný věk opuštění rodičů v ČR je 25,9, který nás dostává do lepší poloviny států EU, ale mnohé země jsou na tom výrazně lépe – například Švédsko, kde to činí zhruba 17 a půl roku.
Podpora pracovního trhu – když budou mít studenti lepší možnosti pracovat a studovat zároveň, tak získají cenné pracovní zkušenosti, což je ve výsledku lépe připraví na práci po ukončení VŠ.
Stimulace lokální ekonomiky – když budou mít studenti větší kapitál, budou více utrácet za produkty a služby, a tím pádem porostou zisky lokálním podnikům, což ve výsledku stimuluje lokální ekonomiku.
Zvýšení maximální nezdanitelné částky výdělků studentů má tedy mnoho výhod. Není to pouze otázkou spravedlnosti, ale také investice do budoucnosti země. Podporou vzdělávání, zvyšováním kvalifikace pracovní síly a posilováním konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Jsem tedy přesvědčen, že výhody by to mělo nejenom pro studenty, ale i pro ekonomiku celé země. Je však potřeba, aby probíhalo zvyšování koncepčně a nikoliv náhodně pod vlivem populistických hesel.
pro ČESKO plus Petr Gwuzd